František: Církev, která nevychází ze sebe, dříve nebo později onemocní ve vydýchaném vzduchu své sebeuzavřenosti.
Je pravda, že církev riskuje, vychází-li ze sebe. Může se jí stát nějaká nehoda, jako každému člověku, když vyjde z domu. Upřímně řečeno je mi však tisíckrát milejší církev po nehodě, než církev nemocná. Typickým onemocněním církve je její vztahování k sobě. Takovýto narcismus vede ke spiritualitě světskosti a sofistikovanému klerikalismu, které nám brání zakoušet „sladkou a útěšnou radost z evangelizace“. Rád bych vám popřál dostatek této radosti, která se často pojí s křížem, která nás však chrání před zatrpklostí, smutkem a klerikálním staromládenectvím. Tato radost nám pomáhá, abychom každý den přinášeli více plodů, abychom se opotřebovávali a rozdírali ve službě svatému Božímu lidu. Tato radost poroste stále více v té míře, v jaké vezmeme vážně pastorační obrácení. Kéž nás Pán uchrání toho, abychom náš episkopát pokryli třpytivým make-upem světskosti, peněz a „tržního klerikalismu“. Pouze pokora společně s tichou a odvážnou prací nesou vpřed apoštolské úsilí. Prosím vás, modlete se za mne, abych dokázal zaslechnout, co chce Bůh, a nikoliv to, co chci já.
Výlet do Orlovic – ZRUŠEN kvůli nepřízni počasí!!!! (Náhradní termín bude v červnu) Mládežnický víkend